Základní jednotka počítače
Základní jednotkou rozumíme součástky uvnitř skříně počítače.

Co tedy tvoří základní jednotku počítače?

 

 Procesor ("mozek" tedy základní část počítače)
Provádí početní a logické operace (jeho "řečí" jsou jedničky a nuly - podle principu elektrického proudu: 1=prochází, 0=neprochází). Nejdůležitější parametr je "rychlost" jakou procesor pracuje - tzv. taktovací frekvence (dnes 3 i více GHz). V počítači může být i více procesorů, nebo jeden může mít dvě tzv. jádra.

Dnes se obvykle setkáte s procesory značky Pentium nebo Celeron od firmy Intel.

Paměti:
Nejprve něco o jednotkách velikosti paměti. Základní jednotkou je byte (čti bajt). Užívá se s těmito příponami: KB - kilobyte (= 1 024 byte), MB - megabyte (= 1 024 KB) a GB - gigabyte (= 1 024 MB).
Operační paměť (RAM)
Jde o paměť do které procesor zapisuje (ukládá) a ze které čte - tedy provádí zde své operace (používané označení RAM znamená paměť pro čtení a zápis).
Tato paměť je velmi rychlá, její velikost bývá u nových počítačů obvykle 512 MB. Po vypnutí počítače se obsah této paměti vymaže (neslouží tedy k trvalému uložení dat)!
Pevný disk (HDD)
Zařízení určené k uložení dat a programů. Data zůstávají na disku i po vypnutí počítače a můžeme je mazat. Princip uložení (zápisu) dat je obdobný jako u video či audio kazet - tzv. magnetický zápis. Disk je v počítači namontován napevno. Jeho kapacita (velikost) bývá obvykle 80, 120, 160 i více GB.
Disketa (FDD)
Diskety jsou malé přenosné disky, na které můžeme ukládat i z nich číst. Slouží hlavně k přenosu dat mezi počítači nebo ke krátkodobé archivaci. Dnes se používají diskety velikosti 3,5 " (palců) o kapacitě 1,44 MB. Kapacita a rychlost (čtení a zápisu) je velmi malá, Diskety se přestávají používat - nahrazují je jiná paměťová média, zejména tzv. flash disky a paměťové karty.

CD-ROM
(Compact Disc - Read Only Memory)
CD disky jistě znáš jako hudební nosiče, ale dnes na CD najdete také jiná data: programy, fotografie, knihy, filmy...
Tato CD mají kapacitu 700 MB a jsou pouze ke čtení. Na CD ale lze i ukládat - tzv. "vypalovat" pomocí "vypalovačky", tedy jednotky CD-RW (R = read = číst, W = write = psát) - běžná CD mechanika toto neumí.

DVD (Digital Video Disc)
Je to novější generace optických disků s výrazně vyšší kapacitou: obvykle 4,7 GB. Používají se například k zaznamenávání filmů.

 

Nové trendy u DVD:

Blu-ray - 25 GB v jedné vrstvě
Blu-ray disk dovoluje nahrát přes dvě hodiny HDTV záznamu nebo více než 13 hodin SDTV (rozlišení 720 x 483 bodů) vysílání na jediný 25GB disk. Plány výrobců počítají s médiem, které nabídne kapacitu 50 GB. O formát se primárně stará japonská Sony.

HD-DVD - 15 GB v jedné vrstvě
HD-DVD byl standardizován organizací DVD Forum. Umí uložit až 15 GB do jedné vrstvy, 30 GB do dvou. O jeho vývoj pečují společnosti NEC a Toshiba.

Paměti FLASH
Paměťová zařízení, která nahrazují diskety. Používají se též pro záznam fotografií v digitálním fotoaparátu, pro záznam a přehrávání hudby či videa a také v mobilních telefonech.
Jsou pro čtení i zápis.
Data jsou uchována i po odpojení od zdroje.
Mohou mít různou kapacitu (256 MB, 512 MB, 1GB, 2GB).
V systému Windows XP se sami instalují.
Před vyjmutím z počítače se musí softwarově odebrat.
(Více: encyklopedie Wikipedia)

USB flash disk
Většinou má podobu klíčenky. Data se do disku nahrávaji přes port USB. Ačkoli je v názvu slovo disk, médium nemívá tvar disku.

MP3 a MP4
Jedná se o upravené USB flash disky - obsahují program na přehrávání hudebních nebo obrazových souborů, dále display, ovládací prvky (tlačítka) a výstup na sluchátka.
Můžete zde ukládat i jakákoliv jiná data.

Paměťové karty
Používají se v digitálních fotoaparátech (a některých mobilních telefonech). Nemusí sloužit jen pro ukládání fotek, ale jakýchkoliv dat.
Karty se vkládají do čtečky, která je buď interní (zabudovaná do skříně počítače) nebo externí (viz foto).
Typy paměťových karet: CF (compact flash), SD, XD . . .
Karty:
Kartou se rozumí deska s tištěnými spoji a elektronickými součástkami. Karty se zasouvají do základní desky (viz níže) a umožňují rozšířit funkce počítače - například tím, že je možné k počítači připojit další zařízení (mikrofon, reproduktory,...)
Grafická karta

Též se užívá označení videoadaptér nebo videokarta. Umožňuje zobrazování na monitoru. Typ grafické karty musí být v souladu s používaným monitorem a také s činnostmi, které budeme na daném počítači provádět. 
Zvuková karta

Umožňuje počítači pracovat se zvuky. To znamená zvuky reprodukovat (hudební CD, zvukový doprovod her či www-stránek) nebo zvuky do počítače nahrávat (např. z mikrofonu). U nových počítačů je již osazena na základní desce.

Faxmodemová karta

Připojuje počítač k telefonní síti. To znamená připojení k internetu a možnost používat počítač k odesílání a přijímání faxových zpráv. Tato karta dnes nahrazuje modem.

Síťová karta

Umožňuje propojení počítačů navzájem (v tzv. lokální síti - např. učebny s počítači).

Porty (rozhraní):

Jde o "zásuvky" v zadní části počítače:

Sériový port - připojujeme klávesnici, myš, joystick.

USB port - má vysokou přenosovou rychlost, používá se například pro skener nebo digitální fotoaparát.

Paralelní port - slouží obvykle k připojení tiskárny.
Základní deska

Počítač je "stavebnicí elektronických součástek". Základní deska (též motherboard nebo mainboard) zabezpečuje propojení jednotlivých součástek. Jedná se o velký obvod s plošnými spoji, paticemi, sloty a konektory (zásuvky pro paměti, karty...).
Sběrnice

Sběrnice je součástí základní desky - jde o svazek vodičů, kterými proudí informace mezi jednotlivými částmi počítače.
Zdroj napájení - transformuje el. energii na nízké napětí (do 5 V).

Ventilátor - chladí procesor.
Jak to funguje?

 

Základní 3 díly určují způsob práce počítače:

- procesor

- operační paměť

- pevný disk